PŘEHLED VÍZ.

Turistická a obchodní víza

     Zahraniční občan, který chce cestovat do Spojených států, musí nejdřív získat vízum, buď nepřistěhovalecké na dočasný pobyt nebo přistěhovalecké vízum na stálý pobyt. „Návštěvnické“ vízum je nepřistěhovalecké vízum určené osobám, kteří chtějí do Spojených států cestovat služebně (B-1) nebo jako turisté či kvůli lékařskému ošetření (B-2). Ti, kteří chtějí cestovat do Spojených států za jinými účely, jako třeba studenti, přechodní pracovníci, členové posádky, novináři, atd., musejí žádat o jiný druh víza v příslušné kategorii.

     Podle amerického přistěhovaleckého zákona je možné vykonávat určitou práci i jako majitel turistického-služebního víza (B-1/2), jako třeba účast na obchodních jednáních, koupě majetku, jednání o smlouvách a jejich podepsání, získávání objednávek, zpracování přehledu trhu, účast na konferencích nebo krátkých stážích, nákup zařízení, atd.

     A konečně americký přistěhovalecký zákon neobsahuje ustanovení pro „baťůžkáře“ o vízech typu „pracovní prázdniny“, tolik oblíbených turisty cestujícími do Kanady nebo Spojeného království. Zamýšlejí-li návštěvníci si občas v rámci svého cestování po Spojených státech sehnat krátkodobou práci, porušili by tím podmínku udělení turistického víza (B-1/2).

     Zakázanou prací je třeba hlídání dětí rodinných přátel, u kterých turista bydlí, a jakákoli příležitostná práce, ze které plyne výdělek z amerických zdrojů. Pro některé sezónní práce jako třeba v lyžařských střediscích a letních táborech nebo jako au pair existují možnosti v rámci výměnného programu návštěvnických víz (J-1).

     Upozornění: Pro získání nepřistěhovaleckého víza je třeba, abyste vyvrátili  domněnku v oddílu 214 (b) přistěhovaleckého a národnostního zákona (INA), že všichni žadatelé o vízum jsou potencionálními přistěhovalci. Tuto domněnku můžete vyvrátit předložením důkazů, že máte silné a závazné vztahy ke své vlastní zemi a že nemáte v úmyslu svůj domov opustit. Nevyžadujeme žádný standardní soubor dokladů, které by vyvrátily tuto domněnku.

Americké clo a ochrana hranic

     Žadatelé o vízum si musejí uvědomit, že vízum nezaručuje vstup do Spojených států. I když vám vízum bylo vydáno, pouze úředník celní a hraniční ochrany Spojených států  (CBP) má pravomoc vám vstup povolit a určit délku vašeho pobytu. V místě vstupu do Spojených států musí úředník CBP potvrdit záznam o příjezdu a odjezdu (formulář I-94), ve kterém je určeno, jak dlouho můžete ve Spojených státech zůstat. Chcete-li si svůj pobyt prodloužit, musíte u americké přistěhovalecké služby (USCIS) vyplnit žádost o prodloužení pobytu (formulář 1-539). USCIS má výhradní pravomoc rozhodnout, zda vám pobyt bude prodloužen či nikoli. Pracovníci konzulárního oddělení mohou pouze zodpovědět otázky týkající se žádostí o vízum a kritérií pro obdržení víza.

Tranzitní víza

     2. srpna 2003 pozastavilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti a ministerstvo zahraničí dva programy, které povolovaly některým cestovatelům bezvízový tranzit přes Spojené státy. Tyto programy známé jako Tranzitní bezvízový program (TWOV) a Tranzitní program mezinárodních přeletů (ITI) byly tedy zrušeny. Tento krok se však netýká amerických občanů nebo občanů ze zemí s bezvízovým stykem.

     Takže ti, kdo plánují tranzit přes Spojené státy na cestě do jiné země, musejí si předem obstarat buď tranzitní vízum (C vízum) nebo turistické vízum (B2). Tranzitní vízum se vydává cizincům, kteří pouze mezipřistávají ve Spojených státech na cestě do jiné země. Ve většině případů dostane kvalifikovaný žadatel o tranzitní vízum místo toho vízum B1/B2 (služební a turistické). Cestující, kteří mají platné vízum B1/B2, nepotřebují zvláštní tranzitní vízum (C).

     Poznámka: Cestujícím, kteří hodlají tranzitně cestovat přes Spojené státy a kteří mají jiné americké vízum než B1/B2 nebo C-1, nedovolí imigrační úředníci tranzit a mohou být vráceni na své vlastní náklady do své země.

Zpět nahoru

Snoubenecká víza (K1/K2)

     Američtí občané, kteří chtějí ve Spojených státech uzavřít sňatek s občanem/občankou České republiky, musejí ve Spojených státech podat žádost jménem snoubence/snoubenky na Bureau of Citizenship and Immigration Service (BCIS). Žádost nesmí podávat ani schvalovat  pracovníci BCIS v zahraničí nebo americká velvyslanectví a konzuláty. Žadatel, který chce podat žádost I-129F, musí být občanem USA. Žádost I-129F se musí podat v okresní kanceláři BCIS, která je příslušná podle současného nebo plánovaného žadatelova místa bydliště v USA.

     Informace o podávání žádosti I-129F a dokladech, které je třeba předložit, najdete na webové stránce BCIS na uscis.gov. Formulář I-129F lze získat v kterémkoliv středisku BCIS Regional Service Center, v  kanceláři BCIS, která je nejblíže žadatelova bydliště v USA, nebo na níže uvedeném odkazu:

http://uscis.gov/graphics/formsfee/forms/i-129f.htm

Zpět nahoru

Víza pro smluvní investory

     Podle Amerického přistěhovaleckého zákona se víza udělují občanům zemí, které uzavřely se Spojenými státy řádnou obchodní nebo plavební smlouvu, nebo jsou považovány podle americké legislativy za smluvní země. Žadatel musí přicházet do USA za účelem vážného obchodu nebo založení a řízení provozu firmy, do které sám investoval, nebo v současné době investuje velký kapitál. Smluvní investorská víza patří do kategorie nepřistěhovaleckých víz. Neimplikují stálý pobyt v USA, ani nevedou k americkému občanství, i když dovolují žadateli a oprávněným členům rodiny žít v USA delší dobu. Ke stálému pobytu v USA existuje zvláštní program, který je založen na investování.

Oprávněný smluvní investor (E-2):

• investor (buď skutečná osoba nebo korporátní osoba) musí být občanem smluvní země

• investice musí být podstatně velká. Musí být taková, aby zajistila úspěšný chod firmy. Procento investice na nízkonákladový podnik musí být vyšší než procento investic ve vysokonákladové firmě.

• Investice musí být skutečná fungující firma. Spekulativní investice nebo investice ležící ladem není oprávněná.

• Investice nesmí být malá. Musí zajistit významně vyšší příjem než ten, který je nutný k zabezpečení investora a jeho rodiny, nebo musí mít významný ekonomický přínos pro USA.

•  Investor musí mít finance plně pod kontrolou a investice nesmí být z komerčního hlediska ohrožena. K výši investice se nepočítají půjčky, které jsou jištěny výnosem investice.

• Investor musí přijít do USA za účelem založení a vedení podniku. Nejsou-li žadatelé hlavními investory, musejí být zaměstnáni jako vedoucí pracovníci nebo řídící pracovníci anebo to musejí být vysoce specializovaní odborníci.

Kolik je dost?

Musí dojít k investici před vydáním víza?

     Investice mohou být učiněny v budoucnosti, ale musí být jasné, že prostředky jsou nezvratně určeny na dotyčnou investici a závislé pouze na vydání víza. Investiční zdroje mohou být z jakékoli země včetně USA, pokud jsou ovládané investorem-žadatelem.

Co je podstatně velký kapitál?

     Neexistuje žádná určitá suma, která je považována za podstatně velkou. Podstatně velký kapitál je takový, který dostačuje k zajištění investorova závazku k úspěšnému provozu podniku měřeno proporčním testem. Tento proporční test srovnává celkové množství kapitálu investovaného do podniku s náklady na vybudování zamýšleného životaschopného podniku nebo takové množství kapitálu, který je třeba k nákupu již existujícího podniku.

     Takové srovnání určí procento investice smluvního žadatele o vízum v předmětném podniku. Toto procento musí vyznít ve prospěch obrácené klouzavé stupnice počínaje vysokým procentem investic v zájmu snížení nákladů. Procento investic postupně klesá s tím, jak rostou náklady podniku. Velký objem kapitálu investovaného do podniku se pouze předpokládá tehdy, když je shodný nebo vyšší než percentuální údaje v následujících příkladech (v amerických dolarech):

• 75 procent investic v podniku, který nestojí více než 500 000 dolarů (jsou-li náklady podniku podstatně nižší než 500 000 dolarů, může být požadováno 85 – 100 procent investic).

• 50 procent investic v podniku, který stojí více než 500 000 dolarů, avšak ne víc než 3 000 000 dolarů.
• 30 procent investic v jakémkoli podniku, který stojí více než 3 000 000 dolarů.

     Multimilionová dolarová investice velké zahraniční korporace je zpravidla považována za velkou bez ohledu na shora uvedené příklady.

     Investice musí udělat víc než pouze zajistit návratnost, která uživí investora a jeho rodinu. Velmi malý podnik je takový, který není schopný generovat významně větší příjem pro investora tak, aby mohl uživit sebe, rodinu a další zaměstnance.

Jsou povoleny společné podniky?

     Ano, je-li podnik nebo jednotlivý investor žádající o vízum schopen „založit a řídit“ podnik. Takový žadatel ovládá podnik tím, že vlastní alespoň 50 procent podniku, má pod kontrolou jeho chod.

Rodina a délka pobytu

Jak dlouho může smluvní investor zůstav ve Spojených státech?

     Žadatel musí prokázat, že hodlá z USA odcestovat, jakmile ukončí své obchodní aktivity. Ovšem držitelé víza E mohou v USA pobývat, pokud splňují požadavky udělení tohoto víza.

     „Základní zaměstnanci“ zůstávají tak dlouho, pokud jsou jejich schopnosti nutné k provozu podniku, a pouze tak dlouho, pokud vlastník podniku může prokázat, že američtí pracovníci nemohou být zaškoleni, aby mohli jejich práci převzít, nebo že vlastník podniku se dostatečně snaží americké pracovníky zaškolit.

     Pro Čechy je vízum E zpravidla vydáváno na 60 měsíců pro smluvní investory a kvalifikované zaměstnance. Při první příjezdu zpravidla imigrační úředník vydá povolení na jeden rok pobytu v USA s tím, že povolení je prodlouženo, pokud držitel víza E a jeho rodina splňují statut tohoto typu víza.

Dostane žadatelova žena a děti vízum?

     Ano, manželky/manželé a děti mladší 21 let jsou oprávněni získat specifické druhy víza E, což záleží na typu víza hlavního žadatele. Tito rodinní příslušníci nemusejí mít stejnou národnost jako hlavní žadatel.

     Liší-li se však příjmení manžela/manželky nebo dětí (jak mají vyznačeno v pase) od příjmení hlavního žadatele, musejí být předloženy kopie potvrzení o sňatku, narození nebo jiné dokumenty, aby bylo možné potvrdit rodinný vztah. Druh/družka nebo snoubenci nemají nárok na žádný druh víza E.

     Rodinní příslušníci, kteří obdrželi specifický druh víza E, nesmějí v USA pracovat. Chtějí-li v USA pracovat, musejí splňovat podmínky pro získání víza E nebo jiného pracovního víza.

Zpět nahoru

Víza pro členy posádek a tranzitní víza

     Víza typu C-1/D se vydávají členům posádky letadel a cizincům, kteří pracují v obsluze a službách na lodích. Při udělování víz C-1/D takovým cizincům zvažují konzulární úředníci, jaké povinnosti a činnosti tito lidé na lodích vykonávají. Nejčastěji se například vydávají víza C-1/D členům posádky parníků, především, ne však výlučně, kosmetičkám, kadeřníkům, pracovníkům v zábavním průmyslu a záchranářům.

     Členové posádek, kteří hodlají cestovat do Spojených států letecky nebo lodí za účelem připojení se ke své posádce na lodi nebo v letadle ve Spojených státech, musejí rovněž mít tranzitní vízum (C-1). Členové posádky musejí spolu s formulářem DS-156 předložit svou námořnickou knihu a dopis od svého zaměstnavatele, ve kterém je uvedeno, kde a na jakou loď se mají nalodit. Členové posádky, kteří se naloďují ve Spojených státech, zpravidla dostávají současně jak tranzitní tak i posádkové vízum.

     Cizí členové posádky sloužící na lodi nebo v letadle, které bude přistávat ve Spojených státech, musejí mít vízum. Symbol takového víza je „D“. Členové posádky spolu s žádostí o vízum předkládají cestovní pas nebo námořnickou knížku spolu s dopisem od lodní nebo letecké společnosti, který potvrzuje jejich zaměstnání a dobu, kdy přijedou nebo přistanou ve Spojených státech.

Tranzitní víza

     2. srpna 2003 pozastavilo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti a ministerstvo zahraničí dva programy, které povolovaly některým cestovatelům bezvízový tranzit přes Spojené státy. Tyto programy známé jako Tranzitní bezvízový program (TWOV) a Tranzitní program mezinárodních přeletů (ITI) byly tedy zrušeny. Tento krok se však netýká amerických občanů nebo občanů ze zemí s bezvízovým stykem.

     Takže ti, kdo plánují tranzit přes Spojené státy na cestě do jiné země, musejí si předem obstarat buď tranzitní vízum (C vízum) nebo turistické vízum (B2). Tranzitní vízum se vydává cizincům, kteří pouze mezipřistávají ve Spojených státech na cestě do jiné země. Ve většině případů dostane kvalifikovaný žadatel o tranzitní vízum místo toho vízum B1/B2 (služební a turistické). Cestující, kteří mají platné vízum B1/B2, nepotřebují zvláštní tranzitní vízum (C).

Poznámka: Cestujícím, kteří hodlají tranzitně cestovat přes Spojené státy a kteří mají jiné americké vízum než B1/B2 nebo C-1, nedovolí imigrační úředníci tranzit a mohou být vráceni na své vlastní náklady do své země.

Zpět nahoru

Pracovní víza

Pracovní víza (H, O, P)

     Osoby zamýšlející pracovat ve Spojených státech, musejí obdržet dočasné pracovní povolení (schválené Úřadem pro národnostní a přistěhovalectví Spojených států – USCIS, jak je uvedeno na formuláři I-797 nebo jiné schválené žádosti) a musejí mít před vstupem do Spojených států příslušné vízum.

Dočasní/sezónní pracovníci a učňové a praktikanti (H-víza)

     Toto vízum mohou obdržet kvalifikovaní pracovníci většiny profesí, schválil-li jejich žádost úřad USCIS. USCIS si může v rámci schvalovacího procesu vyžádat od budoucího zaměstnavatele potvrzení od amerického ministerstva práce. Do této skupiny žadatelů patří zdravotní sestry, zahraniční lékaři (kteří složili federální licenční zkoušky), modelky, pracovníci v obraně a ve specializovaných oborech, v zemědělství a jejich rodinní příslušníci. Některé z těchto kategorií jsou početně omezeny.

     Učňové a praktikanti, kteří se zúčastní strukturovaných programů vedených profesionálními pracovníky, a jejich rodinní příslušníci rovněž spadají do kategorie víz typu H. Program H-3 zajišťuje praktické stáže mimo akademické a profesní instituce. Tyto stáže poskytují žadatelům příležitost získat praktické zkušenosti ve Spojeních státech na pracovištích, která většinou nezaměstnávají americké občany a místní pracovníky.

Výjimečné schopnosti (O-víza)

     Tato kategorie se týká osob se výjimečnými schopnostmi ve vědě, umění, vzdělávání, podnikání a sportu, nebo takových osob, které dosáhly výjimečných úspěchů ve filmové a televizní produkci. Tato víza se rovněž vztahují na pracovní štáb těchto žadatelů. Žadatel musí předložit schválenou žádost nebo vyrozumění, které bylo schváleno službou USCIS.

Sportovci/baviči/umělci (P-víza)

     Do této kategorie patří někteří sportovci, baviči a umělci, kteří hodlají působit ve Spojených státech. Například sem patří basketbalisté, kteří hrají druhou a nižší ligu a profesionální hudební skupiny. Pokud se týče jiných kategorií, žadatelé musejí mít schválenou žádost službou USCIS.

Rezidenční pravidla

     Upozorňujeme žadatele, že tyto vízové kategorie nedávají možnost stálého zaměstnaneckého poměru ve Spojených státech a ani nezajišťují permanentní pobyt ve Spojených státech. Tato víza dávají možnost pobytu ve Spojených státech na dobu určitou a pracovní možnost v určitých profesích. Rodinní příslušníci mohou s takovým žadatelem rovněž vycestovat do Spojených států a tam studovat (ale ne pracovat) po dobu jejich pobytu. Ačkoli může být doba zaměstnání několik let, je nutno v rámci této vízové kategorie po skončení tohoto zaměstnání Spojené státy opustit. Jakákoli nepřistěhovalecká vízová kategorie včetně této pracovní nenahrazuje opravdové přistěhovalecké vízum, chtěl-li by žadatel ve Spojených státech permanentně žít. Chtějí-li se žadatelé vystěhovat do Spojených států a získat „zelenou kartu“, musejí si obstarat informace o vystěhování do Spojených států.
 

Zpět nahoru

Studijní a stážová víza

     Před podáním žádosti o vízum za účelem studia na vysoké nebo vyšší odborné škole v USA musí být žadatel nejdřív potvrzen jako možný student ve Spojených státech. Požadovaným dokumentem je formulář I-20. Je vydáván školou nebo institucí, která byla schválena Americkým přistěhovaleckým a národnostním úřadem (USCIS) a zaslána přímo budoucímu studentovi.

     Student žádající o toto vízum musí být příslušnou školou zaregistrován v Informačním systému studentského a návštěvnického programu (SEVIS). Student podává formulář spolu s vyplněnou žádostí o vízum (standardní formulář DS-156) na velvyslanectví.

     Manžel/ka a svobodné děti (mladší 21 let) studenta mohou žádat o vízum na základě studentského statutu hlavního žadatele. Každá osoba musí předložit vyplněnou žádost o vízum a pas a každá osoba musí zaplatit poplatek za zpracování víza. Podávají-li si rodinní příslušníci žádost zvlášť, musejí předložit důkaz (např. formulář I-20, strana 4, řádně potvrzený), že hlavní žadatel má statut studenta.  Žadatelé mohou být také požádáni, aby předložili potvrzení o sňatku a narození, které by prokázalo jejich vztah ke studentovi.

     Studenti a jejich přímí příbuzní mohou pracovat pouze v určitých situacích. Například je dovoleno zaměstnání na univerzitní půdě, ale nesmí překročit dvacetihodinovou pracovní dobu za týden v průběhu školního roku. Studenti mohou pracovat na plný úvazek o prázdninách a v době, kdy se nekonají přednášky. Manžel/ka a děti nemohou zpravidla pracovat vůbec. Máte-li jakékoli pochybnosti, zeptejte se poradce pro zahraniční studenty.. Mějte na paměti, že se předpokládá, že studenti budou mít finanční prostředky – buď ze školného, jiné prostředky nebo kombinace obou – tak, aby pokryly celou dobu studia, aniž by student musel v USA pracovat.

     Všichni žadatelé musejí mít dostatečnou vzdělanostní průpravu a znalost angličtiny (s výjimkou těch, kteří přijeli angličtinu studovat), aby se mohli účastnit plně celého studia. Jsou-li znalosti angličtiny neadekvátní, musí škola prokázat, že je připravena studentovi nabídnout celé studium v jazyce, kterým student mluví, nebo že zabezpečí výuku angličtiny takovému studentovi.

Typy studentských víz

Akademičtí studenti (vízum F)

     Tato kategorie se vztahuje na žadatele, kteří byli přijati na schválenou univerzitu, seminář, konzervatoř, střední školu, základní školu nebo jinou akademickou instituci nebo na jazykovou výuku ve Spojených státech. Přijetí žadatele je prokázáno vyplněným potvrzením o přijetí (formulář I-20) podepsaným žadatelem a představitelem dotyčné školy.

     S platností od 30. listopadu 1996 neumožňuje nová legislativa poskytnout víza typu F žadatelům o studium na veřejných základních školách nebo se účastnit vzdělávacích programů pro dospělé, které jsou financovány z veřejných financí, i když si to žadatelé mohou dovolit zaplatit. Studenti, kteří žádají o víza F za účelem studia na veřejných školách druhého stupně, musejí prokázat, že zaplatili plné, nedotované náklady na své vzdělání. Vízum F umožňuje zahraničním studentům studium na veřejné střední škole v délce maximálně 12 měsíců. Zahraniční studenti již nemohou využít stálého pobytu v USA svých příbuzných za účelem studia na veřejné vysoké škole. Tato ustanovení se nevztahují na studenty, kteří navštěvují soukromé školy. Tato ustanovení se také nevztahují na přímé příbuzné držitelů jiných víz jako jsou kategorie E, H, L nebo J.

     Škola musí dostat od studenta platbu /školné před vydáním víza. Jako důkaz o zaplacení slouží potvrzený formulář I-20. Nebo musí škola poslat žadateli notářsky ověřené potvrzení na školním hlavičkovém papíru, podepsaném hlavním představitelem školy nebo jinou oprávněnou osobou k podpisu formuláře I-20, že platba byla provedena.

Víza na odborné vzdělávání (víza M)

     Tato kategorie umožňuje žadateli navštěvovat zavedenou odbornou školu nebo jinou uznanou neakademickou instituci. Tuto kategorii mohou například použít studenti navštěvující kuchařskou školu. Schválená instituce potvrdí přijetí žadatele tím, že vyplní potvrzení o přijetí (formulář I-20). Potvrzení musí být podepsáno žadatelem a příslušným představitelem školy.

Programy pro studenty středních a vysokých škol (pdf, 940 kB)

Zpět nahoru

Víza pro výměnné programy

     Tato vízová kategorie je určena pro žadatele, kteří se chtějí zúčastnit programů schválených americkým ministerstvem zahraničí v oblasti výuky, studia, výzkumu nebo různých stáží, popřípadě postgraduálního lékařského vzdělání.

     Tato kategorie se rovněž týká programů schválených americkým ministerstvem zahraničí, v jehož rámci zahraniční občané získávají praxi v různých firmách, institucích a jiných organizacích ve specializovaných odvětvích po dobu kratší 18 měsíců. Zahraniční občané  mohou navštěvovat anglickojazyčné programy a semináře, workshopy nebo krátké kurzy, které se přímo vztahují k praktickým stážím. Držitelé víza „J“ také mohou v rámci praktické stáže cestovat, zdokonalovat se v amerických technologiích a metodice, setkávat se s americkými kolegy v oboru a pěstovat kulturní kontakty s pracovníky, profesionály, vědci a studenty, což je v zájmu tohoto mezinárodního výměnného programu. Do této oblasti patří také sezónní práce v lyžařských střediscích a letních táborech nebo práce au pair.

     Před podáním žádosti o vízum musíte být přijati do schváleného programu. Důkazem vašeho přijetí je formulář DS-2019, který je zaslán přímo vám americkým sponzorem, a registrace v Informačním systému studentských a výměnných návštěv (SEVIS).

     Kromě toho můžete být požádáni o předložení důkazu a dokumentů o účelu a oprávněnosti vaší cesty. Můžete být požádáni o předložení dokladů o vašem stálém bydlišti, kam se po návštěvě USA vrátíte.

     Manžel/ka a dítě (mladší 21 let) hlavního žadatele mohou žádat o vízum jako rodinní příslušníci. (Poznámka: nesezdaný partner a druh/družka nejsou oprávněni k získání víza) Každý rodinný příslušník musí vyplnit svou vlastní žádost a zaplatit své vlastní vízové poplatky.

Pravidla pobytu

     Mnoho programů v kategorii víz „J“ je částečně nebo zcela financováno americkými vládními agenturami. V takových případech nebo má-li žadatel vyjet za účelem získání postgraduálního lékařského vzdělání nebo praxe bez ohledu na zdroje financování, držitelé J víza nesmějí žádat o přistěhovalecká anebo o určitá pracovní víza (víza H a L), pokud žadatel nesídlí permanentně a není fyzicky přítomen ve své vlastní zemi nebo v zemi se stálým pobytem po dobu alespoň dvou let. Tato podmínka může být také uplatněna v případě, že studijní nebo výzkumný obor je na seznamu profesí odsouhlaseného americkým ministerstvem zahraničí a žadatelovou vládou. Před obdržením víza „J“ byste se měli informovat, zda ve vašem případě tato podmínka platí.

     Pro účast v medicínských programech mohou existovat další požadavky. O těchto požadavcích se můžete informovat písemně u Educational Commission for Foreign Medical Graduates (ECFMG) na adrese 3624 Market Street, Level 4, Philadelphia, PA 19104-2685. Číslo telefonu: 1-215-386-5900.

Zpět nahoru

Novinářská víza

     Zahraniční návštěvníci USA, kteří informují o událostech a zabývají se informacemi pro sdělovací prostředky, musejí získat víza typu I. To se týká reportérů, filmové posádky, editorů, zaměstnanců nezávislých produkčních společností, novinářů na volné noze pracující na smlouvu a osob s podobným povoláním. Do této kategorie patří jak novinářská tak i filmová činnost. Pokud se však týče filmování, musí mít film informační nebo vzdělávací charakter. Vízum I nemůže být použito na filmování materiálů, které se použijí pro komerční zábavu nebo reklamní účely.

     Novináři a mediální pracovníci mohou získat vízum I, jsou-li vyslání do USA jako představitelé zahraničního tisku, rozhlasu, filmu nebo jiného informačního média, jejichž ministerstvo vnitra a žadatelova vláda umožní reciproční návštěvu amerických informačních médií.

     Žadatel musí předložit dopis od svého zaměstnavatele popisující činnost a délku pobytu v USA.

     Manžel/ka a děti doprovázející hlavního žadatele mohou získat vízum stejné kategorie.

Důležité upozornění

     Žadatelé, kteří chtějí natáčet film, který je především určen pro zábavu nebo reklamu, musejí získat dočasné pracovní vízum, kategorie H, O, P podle druhu a úrovně práce. Manažeři nebo agenti žadatelů by měli kontaktovat USCIS ve státě, ve kterém by práce měla být vykonána.

     Zaměstnanci nezávislých produkčních společností a mediálních pracovníků na volné noze mohou získat víza I, pracují-li na základě smlouvy na produktu, který bude použit pro svoji zpravodajskou hodnotu nebo jako dokument, který není primárně určen pro komerční zábavu nebo reklamní účely. Zaměstnanec by měl mít pověření vydané profesionální novinářskou organizací. Konzulární úředníci mohou požádat o předložení tohoto pověření před posouzením žádosti o I vízum.

Zpět nahoru

Víza pro církevní pracovníky

     Víza typu R jsou určena pro duchovní a církevní pracovníky na plný úvazek. Požadavky na získání víza R jsou specifické a pro mnoho cestujících nevhodné, i když jejich cesta do USA je za účelem církevních aktivit. Návštěvníci, kteří nesplňují požadavky na vízum typu R, mohou splňovat požadavky na vízum typu B-1/2 (služební/turistické).

Pro získání víza typu R musí žadatel:

• Být členem církve, která je neziskovou církevní organizací nepodléhající daním v USA
• Být členem církve po dobu 2 let před podáním žádosti o vízum
• Přicestovat do USA výhradně za účelem pastoračním nebo zabývajícím se církevní činností na plný úvazek pro dotyčnou církevní organizaci

     Byl-li žadatel v minulosti ve Spojených státech s použitím víza typu R po dobu pěti let, musí tento žadatel pobývat fyzicky alespoň jeden rok mimo území USA před podáním žádosti o vízum typu R.

Žadatelova církev musí prokázat, že:

• Má určitou strukturu církevního řádu
• Má uznávanou víru a způsob praktikování
• Má formální kodex a řád
• Vykonává církevní služby a obřady v místech k tomu určených

     Hlavní žadatel obdrží vízum typu R-1. Manžel/ka a děti (svobodné a mladší 21 let) získají vízum typu R-2 jakožto přímí příbuzní žadatele. Držitelé víz R-2 nemohou v USA pracovat. Každý žadatel musí zaplatit poplatek za žádost o vízum.

Důležité upozornění:

Církevní instituce v USA musejí předložit:

     Potvrzení vydané Americkým úřadem pro domácí výnosy o tom, že církevní organizace v USA nepodléhá zdanění, nebo důkaz, že je oprávněná k tomu, aby nepodléhala zdanění.

Dopis oprávněného úředníka nebo církevní organizace v USA, který potvrzuje:

a)      svazek mezi organizací sídlící v USA a církevní organizací v zahraničí

b)      délku členství žadatele v zahraniční církevní organizaci

c)      způsobilost žadatele vykonávat pastorační službu nebo druh žadatelovy působnosti jako církevního pracovníka

d)      důkaz o získání bakalářského titulu, je-li žadatel profesionálním církevním pracovníkem

e)      název a adresu církevní kongregace

f)      nebo organizace v USA, ve které bude žadatel poskytovat služby.

Zpět nahoru

Diplomatická a služební víza

     Tyto vízové kategorie jsou určeny pro akreditované členy diplomatických misí, zaměstnance mezinárodních organizací jako je OSN nebo Organizace amerických států, jejich rodinné příslušníky a domácí zaměstnance.

Diplomaté: Žadatel o vízum typu A je ten, kdo cestuje do Spojených států jménem své vlády pouze za účelem služebních aktivit pro svou vládu. Skutečnost, že v dané organizaci mohou existovat vládní zájmy nebo je organizace vládou kontrolována, není sama o sobě rozhodujícím faktorem k tomu, zda žadatel je oprávněn žádat o vízum typu A. Povinnosti nebo služby, které žadatel provádí, musejí mít také výlučně vládní charakter. Reprezentanti regionálních, městských nebo jiných místních politických a správních orgánů nemohou žádat o vízum typu A. Pro ně jsou určena víza B-1/B-2.

     Žadatelé o vízum A cestující do Spojených států na dobu kratší 90 dnů dostanou víza označená „TDY“ (temporary duty – dočasně služební).

     Důležité upozornění: Zahraniční reprezentanti, kteří chtějí do Spojených států cestovat služebně, musejí mít vízum „A“ před vstupem na americké území. Nemohou cestovat na turistické vízum.

     Vládní úředníci cestující do Spojených států za účelem nevládních aktivit nebo cestující jako turisté potřebují vízum B. Nemají nárok na diplomatické vízum.

     Mezinárodní organizace: Žadatel o vízum „G“ musí cestovat do Spojených států za účelem služebním. Oprávnění žadatelé o vízum G-1 jsou členové stálých misí uznávané vlády při mezinárodní organizaci. Představitelé uznávané vlády cestující do Spojených států za účelem jednání u mezinárodní organizace jsou oprávněni žádat o vízum G-2 a představitelé neuznávaných nebo nečlenských vlád jsou oprávněni žádat o víza G-3. Víza G-4 jsou vydávána žadatelům, kteří cestují do Spojených států za účelem nástupu do práce u dezignované mezinárodní organizace včetně OSN.

     Přímí rodinní příslušníci jsou manželé a svobodní synové a dcery jakéhokoli věku, kteří jsou členy domácnosti. Manžel/manželka a svobodné děti hlavního žadatele mohou žádat o víza jako rodinní příslušníci (druh/družka nejsou přímými rodinnými příslušníky, a proto nemohou o taková víza žádat). Partneři, kteří jsou vysílající vládou uznáni jako hlavní rodinní příslušníci hlavního žadatele, mohou žádat o víza B-1/B-2, splňují-li všechny předpoklady, nemohou však žádat o víza typu A. Žadatelé o víza B-1/B-2 jsou povinni zaplatit poplatek za vízum a za jeho vydání.

     Každý rodinný příslušník musím vyplnit svou vlastní žádost o vízum a zaplatit příslušné poplatky.

Poplatky za zpracování a vydání víza: Držitelé diplomatických pasů neplatí poplatky za žádný typ víz. Držitelé služebních pasů neplatí za služební víza, ale naopak platí poplatky za žádost a vydání víza při žádostech o všechny neslužební typy víz.

Zpět nahoru